KVH E.l.s.a. – Karlovy Vary

Webové stránky Klubu vojenské historie KVH E.L.S.A. Karlovy Vary

3. Kompanie/ Pz. Gren.Rgt. 1

Předválečné období

17. březen 1933. Den zrození legendární divize Leibstandarte Adolf Hitler. Dle přísných kriteríí bylo vybráno 117 mužů a dislokováno v kasárnách Friesenkaserne v Berlíně. Jejich prvořadá a nejdůležitější úloha byla služba ve Stabswache Berlin při ochraně jejich vůdce Adolfa Hitlera. Během dubna byli přemístěni do větších kasáren Lichterfelde a přejmenována na SS Sonderkommando Berlin. Tato jednotka byla označována jako I. Sturm – později 1. Kompanie.

10. 5. 1933 vytvořeno Sonderkommando Zossen

8. 7. 1933 vytvořeno Sonderkommando Jüterborg.

Srpen 1933 byly Sonderkommanda Zossen a Berlin sloučeny, čímž se vytvořili 2 Sturmy – Kompanie. Během dalších 2 týdnů vzniká III. Sturm – budoucí 3. Kompanie. Velícím se stal Sturmführer (ekvivalent pozdějšího Hauptsturmführera) Emil SATOR.

Září 1933 se část III. Sturmu zůčastňuje slavnostní přehlídky během partajní slavnosti v Norimberku. Hitler dekoruje vojáky rukávovou stuhou Adolf Hitler Standarte.

8. 9. 1933 bylo evidováno v III. Sturmu 167 vojáků.

7. října 1933 se slučuje i Sonderkommando Jüterborg do Adolf Hilter Standarte. Tímto krokem dosáhla počtu Batalionu, který byl rozdělen na 4 Sturmy – Kompanie. Velitelem III. Sturmu byl jmenován Wilhelm MOHNKE.

13. 4. 1934 byl změněn název na Leibtstandarte Adolf Hitler.

Červen1934 se LAH účastní „Noci dlouhých nožů“ .

17. 10. 1934 dochází k dalšímu rozšíření zformováním 3. Battalionu. 3. Kompanie se přesouvá do 1. Battalionu a LAH má již celkem 13 Kompanií. Velitelem 3. Kompanie je jmenován Hstuf. Heini SCHULDT.

1. 3. 1935 pochoduje LAH do Bruchmühlbachu v Sársku. V roce 1935 má LAH 2551 vojáků a byla vybavena těžkými kulomety a vozidly pro Panzerspähwagen Kompanii.

Během olympijských her v srpnu 1936 LAH přijímá roli čestné stráže. V následujícím období se LAH tvrdě připravuje. Piluje se především vojenský dril, výcvik se zbraněmi a vozidly. Taktéž se účastní mnoha oficialit jako čestná stráž a ochranka A.Hitlera. V souladu s pojetím revolučního výcviku u Waffen SS je kladen důraz na sportovní činnost. LAH má svůj boxerský a veslařský oficiální sportovní oddíl. Příslušník 3. Kompanie Rudi Maule je jedním z členů veslařského týmu.

12. 3. 1938 se části LAH účastní rakouského anšlusu. Postupuje přes Linz do Vídně. Začátkem dubna 1938 je 3.Kompanie dislokována v Insbrucku.

15. 5. 1938 je z příslušníků LAH vytvořen 4. SS Regiment „Der Führer“ . V říjnu 1938 obsazuje LAH Sudety. Leibstandarte má v březnu 1939 sílu Infaterie (pěšího) Regimentu. Je přesunuta k okupaci Čech a Moravy, přičemž její dislokace je určena v oblasti Ostrava – Vítkovice.

24. 8. 1939 se LAH začíná přesouvat do města Namslau, které je jejím výchozím bodem pro plán „Weis“ – útoku na Polsko. Běheme 4 dnů je divize kompletní a připravena k úderu. Velitelem 3. Kompanie je jmenován Hstuf. Wichman. Končí tak 21 let míru od konce 1. světové války.

POLSKO 1939

Srpen 1939 Leibstandarte Adolf Hitler při útoku na Polsko v září 1939 spadala pod velení 8.Armády generála Blaskowitze. Jednotky LAH vyrazily z výchozího bodu – města Namslau přes Kronstadt a Pitschen.

1.9.1939 Prvním cílem bylo obsazení mostů přes řeku Gola. Tyto dobyla celkem snadno a taktéž rychle obsadila město Burzenin. Na konci prvního týdne svedla první těžké boje u Pabianice. Výsledkem bylo prvních 11 mrtvých.

Na začátku 2. týdne tažení zlomila polský odpor v pabianické továrně a zasloužila se tak o konečné dobytí města, čímž otevřela cestu na Lodz. Polská armáda takticky opustila město Lodz a ustoupila směrem k Varšavě. Jednotky LAH postupují směrem k západní části Varšavy a bojuje bok po boku s 4. pancéřovou divizí u města Nadrzyn.tato oblast byla kompletně vyčištěna dne 9.9.1939. V následujících dnech blokuje ze západu a jihu ústupu Poláků a jejich možném přeskupení. Během této operace je přesunuta do oblasti kolem Domaniev nedaleko řeky Utrata. Dochází opět k těžkým bojům a ztrátám, přičemž se 3.Kompanie takticky přemisťuje k obci Oltarzew. Po tuhých bojích je zajato 1000 polských vojáků. Jednotka dosává krátký čas na odpočinek a údržbu strojů.

12.9.1939 již LAH opět bojuje proti roztroušeným zbytkům polské armády. Během bojů o Pilazskov padne dalších 5 příslušníků 3.Kompanie. U Swiecice vyráží na pomoc 1. a 7. Kompanii LAH. Opětovnými silnými protiútoky ze strany poláků je LAH přinucena stáhnout se do oblasti kolem města Domaniev, kde nalézá vhodnější terén pro vytvoření obranné linie. 3: Kompanie společně s 31.pěší divizí úspěšně brání město Zbikov. V následujících dnech se LAH přesunuje severně od obce Sochaczevo a Kutno. Jako součást 8. Armády bojuje a útočí na sever od Varšavy.

V 3. týdnu bojů se LAH přesouvá k řece Bzura. 3. Kompanie svádí těžké boje o Sochaczevo. Jako součást I. battalionu dne 16.9.1939 překračuje přes tvrdý odpor obránců řeku Bzura a dobývá město Julianopol. po těchto urputných bojích je 1. Battalion přesunut do zálohy.

16.9.1939 kapituluje polská 17. divize. I.Battalion je vyňat ze zálohy a má za úkol okamžitě zabránit ústupu dalších polských jednotek do Varšavy. Postupuje přes Trojanov do města Sladov, které s úspěchem dobývá dne 18.9.1939. Části LAH včetně 3.Kompanie obsazuje břehy řeky Vistula nedaleko Varšavy. Proti těmto LAH silně útočí polská vojska. Aby se jednotky LAH udržely je vyslán na pomoc II. a III. Battalion, čímž se v následujích dnech podaří pozice stabilizovat. V těchto těžkých obranných bojích se podaří jednotkám LAH zajmout přes 2000 poláků. Přichází první oficiální zpráva o zdokumentování a nálezu mrtvých vojáků LAH, kteří byli umučeni poté co byli zajati. Nastává krátký oddech.

Ve 4. týdnu tažení se LAH přesunuje pod velením generála Hotha jako část XV. Armeekorpsu k pevnosti Modlin.

21.9.1939 obsazuje 3.Kompanie společně se zbytkem LAH a 29.pěší divizí obalst kolem města Lubiec.

24.9.1939 stojí tváří v tvář pevnosti Modlin V. K boji však nedochází a proto je LAH přesunuta k posílení obrany v oblasti kolem Dubrozin. Hitler navštěvuje město Guzov a Ditrich mu představuje vojáky LAH.

26.9.1939 se I.Battl. společně se zbytky 221. Divize stává plukovní rezervou.

27.9.1939 padla Varšava a v následujících dnech byla 3.Kompanie s celou LAH přesunuta do Sochazceva, které těžce vybojovala. Některé polské jednotky bojovali nadále v boji i 1. říjnovém týdnu. To se již však kompletní LAH přesouvá do města Prahy k reorganizaci. Leibstandarte svedla několik těžkých bojů, ve kterých s naprostým úspěchem předvedla svůj moderní výcvik, kamarádství a esprit de corps. její celková trasa vítězného postupu Polskem bylo necelých 300 km. V polské kampani padlo celkem 100 vojáků LAH z toho 30 mužů z 3.Kompanie. Přes 300 příslušníků LAH bylo zraněno.

WESFRONT 1940

Francie a Velká Británie vyhlásila Německu válku dne 3. 9. 1939. Hitlerovi tak vznikl problém jak eliminovat nebezpečí útoku ze západu. Velká Británie poslala kontigent svých vojáků do Francie, která se pyšnila svojí neporazitelnou, ale ne zcela dobudovanou, Maginotovou linií. V sousední Belgii se zase spoléhali na svojí pevnost Eben Emael. V zimních měsících v období roku 1939 – 1940 nedocházelo na tomto území k téměž žádné bojové aktivitě mezi pozemními vojsky. Tato válka je známá jako „Sitzkrieg“ – válka v sedě. Hitler nervózní z celé situace nechal vypracovat plán útoku proti západním mocnostem. Byť byl plán hlavně vypracován Erichem von Mansteinem, německý vůdce si tento geniální plán po úspěšném skončení přivlastnil za svůj. Vznikl tak plán útoku, jenž je znám pod krycím jménem jako Fall Gelb – Žlutý plán. Německé síly byly rozděleny do 3 armád. Armádní skupina A byla dislokována do oblasti Arden. Jejím úkolem bylo překročit řeku Maas a postupovat směrem na Sedan. Armádní skupina B byla rozmístěna poblíž hranic Holandska a Belgie s cílem obsadit tyto země. Armádní skupina C stála proti Maginotově linii, kterou měla eliminovat a překročit. Leibstandarte byla začleněna do armádní skupiny B, konkrétně do 18. armády kde měla spolupracovat s 227. Division. Byla rozmístěna u Issjel v oblasti Dolního Rýnu s cílem obsadit Rotterdam v Holandsku. Vysazené jednotky Fallschirmjägers z letadel Ju 52 měly klíčovou roli pro následné rozvinutí útoku LAH. 3. kompanie byla součástí I. Battalionu a ve spolupráci s X. Armeekorps se měla zmocnit města Bocholt, Aalten, Lichten, Groenlo a Eibergen. Polská kampaň příslušníkům Leibstandarte velice prospěla a připravila mnohé vojáky pro následující boj na západě. Dne 9. května 1940 byla 3. Kompanie v plném stavu připravena zaútočit.

ÚTOK NA HOLANDSKO

9. 5. 1940 v 05.05 hodin zaznívá krycí kód Danzig, jenž spustil německou ofenzívu na západě. I. Battalion, jehož součástí byla i 3. kompanie vypochodoval v 6.00 ráno a ve večerních hodinách se mu podařilo úspěšně obsadit město Oosterhuizen.

Ve spolupráci s 207. divizí bylo obsazeno město Ruurlo, čímž se otevřel postup do arnhemské oblasti. Během tohoto jediného dne bylo zajato přes 1000 zajatců. Následujcího dne byl I. Battalion vyčeleněn a společně s plukem Der Führer nastoupil do útoku na město Oosterbeck. Jejím úkolem bylo dobýt Wageningen, jenž se nacházel jihozápadně od cíle útoku – města Oosterbeck. S úspěchem bylo město dobyto a navečer byl I. Battl. začleněn zpět do Leibstandarte.

13. 5. 1940 LAH zaútočila na město Gertruidenburg společně s XXXIX. Armeekorps. Toto město se nacházelo 70 km v oblasti Arnhem – Oosterbeck a jeho dobytí bylo klíčové pro úspěch celého německoho plánu útoku proti západním spojencům. Jeden z příslušníků 3. Kompanie – Max Schmidt vzpomíná: “ Byla to má první bojová akce. Našli jsme jeden poškozený most, který byl zčásti potopen. Betonová konstrukce však nebyla zničena a most si jakoby lehl do řeky. Velitel nám dal rozkaz pokusit se pod palbou překročit řeku. Palba obránců nebyla nijak intenzivní, ale nebezpečná byla přesto. Nasedli jsme na motocykly a řidič na plný plyn vyrazil po mostě. Byla to šílená jízda a během chvíle jsme byli celý mokrý. Díky šikovnosti řidiče i spolujezdce v sajdkáře se nám most podařilo přejet. Mnoho našich kamarádů však skončilo v řece. S hrstkou dalších šťastlivců se nám podařilo během chvilky překonat odpor nepřítele a já si vysloužil Železný kříž II. třídy.“ Přes most proudily další a další jednotky a město Getruitenberg bylo dobyto. Po obsazení města byla LAH vyslána obsadit most přes Wilhelmin kanál. Tento most byl však po silnou nepřátelskou palbou a nebylo možné ho dobýt. Následující den byla 3. kompanie přesunuta do města Moerdijk, kde se nacházel další most přes řeku Maas. Tento byl pod kontrolou části 7. Flieger Division. Tím se otevřela cesta k útoku na Rotterdam. Parašutisti, kteří seskočili u mostu ve městě se tvrdě bránili silným útokům nepřítele. Než rozvinuly jednotky LAH svůj útok, byli obránci vystaveni útokům bombardérů Luftwaffe. LAH a Fallschirmjägři zaútočili do centra města. Odpor statečných holandských obránců byl velmi houževnatý a LAH zažívala krušné chvíle. Při nepřehledných bojích došlo k neštěstné náhodě, kdy byl při přestřelce mezi příslušníky LAH a holanďany, nechtěně zraněn generál Kurt Student. Naštěstí své těžké zranění hlavy díky včasnému zásahu a operaci holandského doktora přežil. Po kapitulaci města, které bylo těžce vybombardováno, odešlo do zajetí 3500 zajatých obránců. LAH nemeškala a dále pokračovala v boji směrem k městu Haag. Během tohoto tažení bylo zajato kolem 7000 holanďanů.

ÚTOK NA BELGII A FRANCII

19. 5. 1940 byla LAH uvolněna z X. Armeekorps. Části Leibstandarte se zúčastnily slavnostní přehlídky v Amsterdamu a zbytek byl odeslán do Arnhemu k přeskupení a krátkému odpočinku.

18. – 19. 5. 1940 se kompletní LAH začlenila do jednotek SS – VT. Bylo ve spolupráci s 20.Infanterie Division obsazeno město Eevelette, Hamois, Havelange a útom směřoval do Barwauxské oblasti. Postup byl zastaven u města Barwaux a vyčkávalo se na další rozkazy. Rozkaz přišel zanedlouho a LAH se musela spěšně přesunout k Avenes – severovýchodně ke kanálu Le Quesnoy. V oblasti kolem Valencienn se LAH zakopala, přičemž I.Battl. držel střed, II. Battl. levou a III. Battl. pravou část obranné linie. Nepřítel silnými jednotkami uzavřel přístup k řece La Rochelle. Odpor začal neúměrně vzrůstat a LAH postupovala velmi pomalu. 3. Kompanie se pokoušela vyčistit obranné pozice protivníka u města Sebourg. Podařilo se jim přiblížit až na 50 metrů k nepříteli, ale jejich útok byl odražen. Leibstandarte však dále pokračovala v útocích až do večerních hodin, než byla vystřídána příchozí 1. a 8. Infanterie Division. Následující oblastí kam Leibstandarte postupovala bylo Lumbres, kde se začlenila do XIX Armeekorps pod velením Guderiana. Cílem útokú bylo obsazení oblasti u Dunkerque.

25. 5. 1940 začátek útoku na Dunkerque

©2008 Jiří Převrátil - | email: iggy.top@seznam.cz

KVH E.l.s.a. – Karlovy Vary | RSS kanál pro články a RSS kanál pro komentáře.

Militaryzone.cz - Online magazín o historii, reenactingu, KVH a dalších zajímavostech nejen z období 2.Světové války Militaryzone.cz - Přehledný online katalog klubů vojenské historie - KVH