KVH E.l.s.a. - Karlovy Vary

Westfront 1945-Doubice

blondi — Sun, 08 Nov 2009 07:38:58 +0000

Další víkend hned po Nadrybech jsme znovu provětrali uniformy a zahřáli hlavně našich zbraní na jedné z nejlepších akcí v roce 2009, kterou pořádali kamarádi z SVH Liberec v malebné vísce Doubice v saském Švýcarsku. Tato akce měla veřejnosti představit boje které proběhly při operaci Varsity v dubnu 1945. Tehdy provedli spojenci velký výsadek spojeneckých parašutistů s cílem obsadit důležité objekty v německé oblasti Porýní s cílem urychlit postup spojeneckých armád do vnitra Německa. Na tuto akci jsme se těšili, protože víme jak si organizátoři dávají záležet na autentičnosti nejen herců, ale i prostředí. Část Doubic byla přeměněna do německé vesnice Wesel, přičemž oragnizátoři nezapoměli na každý detail vč. dobových cedulí a ukazatelů. Náš klub společně KVH Falke, Wespe a Ostwind představoval pancéřové granátníky SS. Naše jednotka měla za úkol zlikvidovat spojenecké parašutisty a záškodníky, kterým se podařilo zmocnit důležité křižovatky ve vsi. Než se naše jednotka přiblížila k nepříteli, sváděli obránci z řad WH a Volksturm tuhé boje. Jejich odpor byl zlomen anglickou jednotkou záškodníků. Proti těmto jsme vedli útok, přičemž se naší jednotce podařilo rázným útokem vyhnat nepřítele až na okraj vesnice. Zde jsme se připravili na obranu. Protiútok na sebe nedal dlouho čekat. tentokrát se angličani vrátili s podporou amerických jednotek a zcela nekompromisně zlomili náš houževnatý odpor. Neměli s námi žádné slitování, protože ani my jsme nebrali jejich zajatce. Akce skončila potleskem což je pro nás amatérské herce a nadšence největším poděkováním. Řadí se mezi ukázky menšího rozsahu, avšak perfektně zorganizované s důrazem na autenticitu a setkáním jedněch z nějlepších klubů vojenské historie u nás. Veliký díky patří Andymu za pozvání a zorganizování celé akce. Tímto mu náš klub vzdává hold a přeje mnoho úspěchu v organizování dalších akcí stejně vysoké kvality.

Nadryby duben 2009

blondi — Sun, 08 Nov 2009 06:39:58 +0000

Náš klub opět velice rád přijal pozvání na tuto akci od našeho bratrského klubu US.Army Čechy1945, který představují americkou pěší divizi 26 YD. Společně s dalšími KVH z celé republiky jako KVH Stendal, Letovice, Wurm či Elefant jsme na akci přijeli již v pátek. Společnými silami jsme postavili německý tábor, který měl představovat polní letiště Luftwaffe. Jako vždy nám bylo přítomné deštivé počasí, ale kouř z komína polní kuchyně KVH Stendal zahnal naší „deštivou“ náladu. V sobotu ráno jsme prověřili znalosti německých jednotek v pořadové přípravě a nácviku některých taktických metod. Déšť byl stále naším věrným „nadrybským“ přítelem, ale voják si nevybírá a my jsme ho dál nevnímali. Naštěstí pro diváky, který se opět sešli ve značném počtu, déšť ustal, ikdyž nebe halily šedé oblaky. Nu co, aspoň nebudou lítat spojenecké bombarďáky Jabo – Jagdbomber. Po všech přípravách jsme spustili ukázku. Na německém letišti debatovala ostraha letiště s velitelem nedalekých kasáren WH o přicházejícím konci války. Jejich diskuzi ukončil partyzánský parlamentář v doprovodu několika českých četníků. Obě strany se dohodli o dobrovolné kapitulaci německé osádky a odchodu směrem na západ do amerického zajetí. Příslušníci Wehrmachtu a Luftwaffe odevzdali své zbraně a partyzáni obsadili polní letiště. Náš klub představoval ustupující bojovou jednotku smíšenou z vojáků Waffen SS, Wehrmachtu, ale i ostřílených hrdlořezů z protipartyzánského Jagdkommanda, který se naží dostat do amerického zajetí. Na trase ústupu bylo i toto německé letiště. Při příjezdu k němu byl náš motorizovaný průzkum přepaden hlídkou partyzánů a okamžitě nastal útok naší jednotky proti nim. Rychlým útokem jsme přemohli odpor partyzánů, přičemž se nám podařilo zajmout některé z nich. Příslušníci Jagdkommanda SS začali okamžitě s represemi. Na odpor se jim postavil velitel WH s několika poddůstojníky, který byli nemilosrdně postříleni. Taktéž byli zastřeleni i zajatý partyzáni. Nepomohla ani intervence velitele jednotek Waffen SS. Ostraha LW se musela opět nelibě chopit zbraní. Strach byl však větší a bylo jim jasné, že s ostřílenými vrahy z protipartyzánské jednotky nemá cenu si zahrávat, zvlášť když je mír na dosah. Krátký klid byl však přerušen další střelbou. K letišti se přibližoval motorizovaný průzkum US Army. Několik salv z obrněného transportéru M8 způsobily ztráty především u SS. Němečtí vojáci palbu začali opětovat. Američanům přispěchaly další posily na pomoc, přičemž transportérM8 za podpory pěchoty v transportéru Halftruck vyrazil k polnímu táboru LW. Zkušení němečtí fronťáci zakrátko vyřadili všechny americký obrněnce pomocí Panzerschrecků, avšak při protiútoku se dostali do křížové kulometné palby američanů i partyzánů. Většina z nich padla. Hned poté nastal další útok spojenců, při kterém definitivně zlomili odpor německých vojáků. Vítězové nalezli zastřelené mrtvoly což vyvolalo touhu po odvětě ze strany partyzánů. Několik příslušníků SS bylo zastřeleno, ale američané brzy zjednali klid, zajali velitele SS a celý masakr zdokumentovali. Řadový němečtí vojáci byli odváděni s rukama do zajetí, jejich velitelé byli odvezeni k výslechu. České obyvatelstvo s jásotem přijalo mír a celá ukázka skončila slovnostním defilé zůčastněných jednotek před diváky. Odměnou byl dlouhotrvající potlesk. Opět vydařená akce, kterou jsme si užili nejen my – účastníci ukázky, ale hlavně diváci, především ti malý kterým se tato forma dějepisu nejvíce líbí. Poděkování samozřejmě patří i oragnizátorovi akce Obecnímu úřadu v Nadrybech. Těšíme se na další spolupráci.

Vzteklina 2009 – Die Tollwut Tarnopol 1944

blondi — Mon, 06 Apr 2009 09:15:24 +0000

Kriegsberichter Thomas „Blondi“ Posselt Ukraine Am 13.März 1944

Nedaleko Tarnopolu

Mám chviličku abych napsal pár řádek. Posledních 10 dní jsem měl jinné starosti, kdy jsem byl donucen bojovat ne perem, ale opravdovou zbraní. Rusové zahájili další sérii útoků na naše chabé pozice, které jsme s obtížností vytvořili po zimních bojích u Čerkass a Korsunu. Mysleli jsme, že ivanům došel dech. Mýlili jsme se což jsme pochopili, když se 4. března začali přes naše zákopy valit desítky T34 a nad hlavami nám buráceli motory sovětských bombardérů. Další ofenzíva Stalina začala. Neustále ustupujeme po těžkých obranných bojích. Celý týden jsme neměli nic teplýho v žaludku. Mnoho kamarádů padlo a máme spousty raněných. Na velitelské poradě jsem se dozvěděl, že nám jdou naši na pomoc. 3 tankové divize, kde jsou i skvělý Königstigery! Probíjí se k nám. Rusové jsou nám, ale v patách. Dožijeme se záchrany? Ráno jsme dostali rozkaz ustoupit ke štábu a cestou zkontrolovat Werk 13. Má tam být naše překladiště zásob pro frontu. Spojení s osádkou je přerušeno. Máme prozkoumat co se děje. Naše cca. 40 členná směsice vojáků SS, WH, výsadkářů a horských myslivců vyráží na západ. V dálce slyšíme bubnovou palbu a řev tankových motorů. Stoupáme do kopce lesem a nevíme kdy na nás zaútočí banditi. Jejich aktivita vzrůstá. Konečně průzkumná jednotka WH zahlédla budovy. Krátká porada. Vše je rozbombardováno a nikde ani živáčka. Průzkumníci jdou vpřed. Několik nováčků začalo postupovat přes planinu. Šílenství! Vraťte se! Chtěli jsme vykřiknout. Než jsme to však stačili udělat, zasáhli je první kulky a padli mrtvý nebo raněný k zemi. Ve vzdálenější budově jsme zahlédli záblesky z pušek a samopalů. Partyzáni! Útočíme s další jednotkou SS a přeživšími vojáky WH. Leutnant od pěší jednotky dává jasné rozkazy. Budova je naše, partyzáni utekli. Vidíme stopy krve směřující do lesa. Rusko nás už ale naučilo. Nepronásledujeme je. Mají veliký talent pro smrtící léčky. Sebrali jsem raněné a ustupujeme dále dle mapy k předsunuté dělostřelecké pozorovatelně na kótě Bielyj Vjerch. Rozmoklý sníh nám ztěžuje pohyb. Na kótě jsme našli jen zničenou vysílačku a rozbité nůžkové a dálkové dalekohledy. Vidíme krátery po leteckých pumách. Velitelé narychlo budují dočasnou půlkruhovou obranu a jdou se poradit. Každý voják spěšně vytahuje něco málo k jídlu. Starý mazáci nejdřív čistí zbraně a munici a připravují je k bezchybné palbě. Náhle se objevuje nějaký poddůstojník se špaginem v ruce. Udýchaný podává kusé informace o tom, že je nám v patách ruská pěchota posílená partyzány. Všichni se rychle připravují k boji. Jägři posílají pár pozorovatelů do hustého lesa, kulomet je připraven ke střelbě. Dávám si pár posledních šluků z cigarety Juno a čekám. Prásk! Prásk! Jsou tady! Velitelé řvou rozkazy, vojáci střílí. Jsme ve výhodě. Rusové se musí plazit hlubokým sněhem nahoru. Během pár minut mají velké ztráty i díky špatnému velení. Z boku, ale na nás tlačí další jednotka. Urychleněn velíme k ústupu. Všichni se z toho pekla chtějí dostat se zdravou kůží. Zůstávám s granátníky z 1. SS divize a vytváříme zadní zadržovací boj. Způsobujem další ztráty bolševikům. Zastavili útok a my se rychle přesouváme za zbytkem ustupující skupiny. Střídáme se v zadržování rusů. Někteří ze zadního voje si nechali přiblížit rusy na vzdálenost pár metrů. Jen několika se podařilo zpátky připojit k nám. Vidím zsinalé tváře ostatních. Všichni jsou neskutečně unaveni, ale pochodují dál. Ví co by je jinak čekalo. Je zase řada na nás abychom zdrželi rusy. Velitel SS vybral celkem solidní úsek. Lopatkama si hloubíme liščí díry, některý dělají sněhové kryty. Ani bychom nestačili sníst konzervu. Je čas umírat! Rusové opět neohrabaně útočí. Naši kulometčíci musí střílet bez přestání. Kolem hlavy mi prosvištěla dávka z ruského automatu. Cítím teplo smrtících kulek. Střílím po postavách na horizontu se střídavým úspěchem. Už se ani nekryju. Náhle se kulomet odmlčel.Vidím jak první střelec lomcuje se závěrem. Velitel SS nechává ustoupit levé křídlo. Napravo jsou mírně vysunuti 3 naši granátníci. Samopaly štěkaj. Kryjou náš ústup. Ohlížím se při chvatném útěku za nimi. Bojují muž proti muži. Již nikdy jsem je nespatřil. Bezejmení hrdinové, jejichž jména budou zapomenuta. Podařilo se nám vytvořit náskok. Moje údy jsou zemdlelé. Jak dlouho to ještě vydržím?! Jsme pár kilometrů od našeho cíle – německého štábu. Musíme překročit otevřené planiny. Mnozí sledují oblohu odkud přiletí ruské letouny. Najednou padá voják kousek ode mě. Výstřel jsme uslyšeli až když navždy ulehl do sněhové závěje. Snajpr! Všichni se dávají na útěk, ale někteří nikdy nedoběhnou. Naštěstí velitel horských myslivců společně s 3 našimi odstřelovači obsadí nedaleké ruiny domu. Začíná souboj snajprů. Rus je dobrej. 2 naši odstřelovači to schytali. Celá skupina se díky nim ale dostala do relativního bezpečí. Rychle postupujeme za pobízení důstojníku ke štábu. Vidíme rozstřílené generálské auto a sajdkáru na cestě. Mrtvoly leží opodál. Někdo je prohledával. Vidíme štáb. Všichni cítí úlevu a spouštějí unavené ruce se zbraněmi. Chyba!!!Po pravé straně z lesa nás napadli partyzáni. Dostali i toho generála? Všichni utíkají ke štábu, někteří však opětují palbu nebo se kryjí skokem ze srázu. Dobíháme ke štábu, kde je oslabená jednotka ochrany štábu. Rychle zaujímáme pozice v budově. Má těžké zásahy po bombardování. Po dlouhých dnech dostáváme něco teplého do žaludku. Cítím úlevu. Náhle náš klid přeruší minometná palba. Rusové útočí. Bojujeme jako vzteklý. Musíme vydržet než nás vysvobodí. Naštěstí pro nás není rusů příliš. Po ztrátách na obou stranách držíme budovu i nadále. Slyšíme v dálce tanky. Jsou to naše nebo jejich?

Operace Wacht am Rhein – Milovice prosinec 2008

blondi — Sat, 27 Dec 2008 18:51:46 +0000

Předvánoční shon vyměnila převážná většina členské základny za skvělou akci, kterou nám – KVH Elsa bylo ctí spoluorganizovat společně s KVH Wurm a US 26th Inf. dva týdny před Vánočními svátky. Několik elsasanů pomáhalo připravit podmínky pro ostatní účastníky již od pátečního rána. Kolem poledne dorazil Jakub Vojáček s KVH Stendal a jeho polní kuchyní a zázemím. Postupně začali přijíždět i další pozvaní a registrovaní účastníci akce. Německé ležení začalo ožívat, hloluběli se první zákopy, z kuchyňské roury se začalo kouřit. Tma přišla brzy, ale Jakubovo dobová elektrocentrála řádně osvětlila velitelský bunkr a prostory technického zázemí. Do půlnoci probíhala registrace. Od 2.00 hodin ráno vyrazili první německé průzkumné hlídky o velikosti čety očuchávat nepřátelské linie. Došlo k několika střetům, přičemž přivedli i několik jazyků. Byli jsme tak obohaceni o několik chorálů a židovských vtipů z úst příslušníků anglického Warwick Regimentu stejně tak jako i o zdvořilostní několikerou „návštěvu“ Dvořiho gangu. Střety přetrvávali až do svítání, přičemž velení kvůli výslechům nezamhouřilo oko. Libý zvuk píšťalky velitele jednotek SS probrala každého v 7.00 hodin. Mužstvo dostalo čas na osobní hygienu a za půl hodiny byl nástup všech německých jednotek. Následoval motivační proslov ze strany velitele Kampfgruppe vůči všem vojákům, který byl zakončen povýšením a vyznemenáním vojáků, jenž se v minulosti o dekoraci zasloužili. Následně se hlavní organizátoři společně s vrchním spojeneckým velitelem odebrali na kořistním voze Dodge do spojeneckého tábora, seznámit i „znepřátelené“ bojovníky s pravidly bojové hry. Po jejich návratu se rozjela válečná mašinérie. Precizní spojaři natáhli své telefonní linky, kulometné družstva obsadila předsunuté stanoviště, snajpři vyčistili své optiky a ztratili se v lese. Byly vyslány další průzkumné početně silnější jednotky s cílem zachytit na mapách nepřátelské posty a další užitěčné informace. Průzkumníci se vraceli po tvrdých bojích i s totálními ztrátami. Po vyhodnocení informací byl vyslán předvoj, který vypudil z 1. obranné spojenecké linie jejich zarputilé obránce. Zde vyčkával příchodu hlavních německých sil. Součástí plánu bylo i použití Skorzenyho záškodníků SS, kterým se podařilo v amerických uniformách zlikvidovat silnou obranou pozici angličanů. Skupině Greif – KVH Elbe se podařilo splnit své sekundární poslaní, ale podlehli v nelítostné přestřelce a vysloužili si tak naše uznání a Železné kříže im Memoriam. Po přeskupení všech jednotek byl ujednocen plán a doba zahájení hlavního útoku. Opravdu masové nasazení německých sil převážně zlikvidoval obránce. Bohužel však bylo levé křídlo útočníku zasaženo několika dělostřeleckými granáty a zpáva o postupu nedalekých Shermanů zhatila vítězný boj německého Wehrmachtu. Za těžkých ztrát se němci v přestřelkách a bojích muže proti muži stahovali hustými listnatými a smrkovými lesy zpět k výchozí německé linii. Zadní voj SS byl z převážné většiny zlikvidován. Spojenci se pokusili zaútočit na německý štáb a zázemí. Jejich útočná síla však byla malá a tak došlo jen k několika přestřelkám, kdy zvítězily německé kulomety v obranných palpostech. V 16.00 hodin se akce dle plánu odpískala. Někteří účastníci odjeli po chvíli oddechu domů, většina se však zůčastnila afterpárty Untergang společně se skvělým svářákem – darem od KVH Wurm – hlavního organizátora. V neděli se zkontrolovalo bojiště, zbalil dobový tábor, uklidily odpadky a hurá zpět do předvánočního civilního shonu. Akce se našemu klubu líbila a silné dojmy zanechala. To bylo účelem! Děkujeme všem kdo se zúčastnili a hlavně těm co pomohli tuto akci zorganizovat!!!

Operace Barbarossa – červen 2008

blondi — Mon, 15 Sep 2008 06:45:37 +0000

Na konci horkého června se náš klub zůčastnil bojové hry na výše jmenované téma, kterou pořádal KVH Wurm. Akce byla specifickou především v tom, že všichni účastníci museli přijet v uniformě odpovídající červnu 1941. Již v době avíza o akci tj. někdy na podzim 2007 jsme jako klub začali řešit uniformy. Na jaře měla většina klubu nakoupený Stieffel – holínky a hlavně všichni zakoupili platanové převlečníky a potahy na helmy typu M40, vhodné pro toto období. Na akci se nás sjela převážná většina. Zabezpečení ze strany organizátora akce a jednotky samotné byly perfektní. Ale více z válečného deníku SS Hauptscharführer Thomas Posselt: „Naše jednotka dostala funkci průzkumníků. Prvním úkolem bylo zjištění pozic ruské pohraniční stráže a slabin ve strážení jejich státní hranice. Asi 2 hodiny jsme se plížili a plazili lesem než jsme narazili na první hlídku. Naše nové maskáče nám posloužily dokonale, protože nás nikdo z ivanů nezahlédl. Zjistily jsme intervaly strážní pochůzky a jejich centrálu. Všude byl mírový klid a nám to nedalo, abychom se nepodívali ivanům více do jejich hliněných domečků. Přeplazili jsme jejich státní hranici a po cca. 30 minutách jsme již viděli v krytu remízku jejich hlavní štáb a jednotky kolem něj soustředěné. Zrovna si vařili snídani nic netušíce, že z nedalekého lesíka na ně míří několik našich hlavní pušek a samopalů. Srdce nám všem začalo bušit, když jeden z nich vstal a vydal se naším směrem najít nějaké chrastí do ohně. Procházel se jen 2 metry od nás, aniž by nás zaregistroval. Napadla mě myšlenka zajmout ho, ale bylo to proti rozkazu. Už tak bychom to schytali za to že jsme na ruské straně. Když odešel, tiše jsme se odplazili zpět a informace jsme předali velitelství k vyhodnocení. Po chvilce oddechu jsme byli vyslány do přípravných linií. Velitel si dával načas se spuštěním útoku což nám drásalo nervy. Náhle se ozvala píšťalka a my jsme uháněli vstříc nepříteli. Pohraničníci něměli šanci proti našemu nečekanému divokému útoku. Bylo použito zadýmování, přičemž došlo k promíchání jednotek. Po našem pravém boku zuřivě bojovala jednotka Wehrmachtu. Bylo nutné situaci uklidnit a přeskupit ihned své jednotky, aby byl zachován bojový plán. Zastavili jsme se 2hé ruské obranné linii a připravili se k další zteči. Několik bolševiků se pokusilo o protiútok, ale naše kulomety a samopaly je smetli. Na signál jsme vyrazili opět vpřed a za chvíli jsme se dostali k silně bráněným kasárnám a bunkrům. Tolik potřebné zadýmování se nám nedostávalo a proto jsme vyrazili přes nekryté prostranství dobýt horní pozice bunkru. K naší veliké smůle se na naší jednotku snesla sprška z kulometů Maxim a já viděl jak moji stateční druhové ve zbrani padají jeden vedle druhého. Pobízel jsem zbytek dál, ale pak jsem ucítil zásah i já. Nemohl jsem dál, měl jsem prostřílené nohy. Stále jsem, ale pobízel své kamarády v útoku. Jako v mlze si pamatuji finální boj. Pouze 2 našim se podařilo dosáhnout vrcholku a zlikvidovat bolševiky v ochraných postaveních bunkrů. Jeden z nich byl ještě zákeřně zastřelen ruskou telefonistkou. To jsem se ale dozvěděl, až když mě přišel ošetřit náš poslední přeživší hrdina. Ztráty naší jednotky byly totální. Tak pro mě začal první den bojů v Rusku. Odjezdem do lazaretu“

Dětský den ve Stráži nad Ohří – červen 2008

blondi — Fri, 15 Aug 2008 06:23:26 +0000

Ve spolupráci s Obecním úřadem ve Stráži nad Ohří a starostkou pí. Kovářovou byla zorganizována malá akční ukázka s tématickým výkladem na téma „Poválečné období r. 1945“ jako součást dětského dne. KVH Elsa ve spolupráci s Četnickou stanicí Habartov, VHK Za Rodinu Chomutov a KVH West Rokycany předvedli dětem a jejich rodičům nelítostné boje mezi příslušníky Národní bezpečnosti, Revoluční gardy a Rudé armády s německými Wehrwolfy a příslušníky SS. Asi 15 minutová ukázka se velice povedla a byla odměněna velkým potleskem přítomných diváků, přičemž mnozí – hlavně děti – si odnesli velký kus lekce z dějepisu. Po akci byla prezentována výstava zbraní, uniforem a dalších militárií s následnou diskusí na toto téma. Děkujeme všem účastníkům za jejich profesionální herecké výkony a těšíme se na další spolupráci.

Žíšov květen – 2008

blondi — Wed, 23 Jul 2008 21:10:29 +0000

Po loňské pozitivní zkušenosti jsme přijeli na další ročník bitvy v Žíšově. I tato akce byla kvůli výročí ukončení 2. světové války nastíněna do májových dnů roku 1945. Na této akci jsme viděli jeden z nejhezčích německých dobových táborů, který z převážné části vytvořili Fallschirmjägři kolem Jakuba Vojáčka, který nás na tuto akci pozval. Taktéž jsme přidali ruce k dílu a tábor rozšířili i o naše stany. Vypomáhali jsme ve výborně vařící dobové kuchyni, technickém praporu atd.

Opět nás pronásledoval déšť, ale naštěstí ráno před ukázkou ustal. Veřejnost tak měla šanci si prohlédnout dobové tábory jak německých jednotek tak i Ruské armády a americké 26th Infantery Division. Nedílnou součástí a lahůdkou byla dobová technika z níž nejvíce obdivovaný byl ruský tank T34. Bohužel při nácviku jedné ze scének kdy měl náš klub zlikvidovat T34 imitační magnetickou minou za jízdy, po odpálení tank zastavil a již se dál pro mechanickou chybu nerozjel. Samozřejmě jsme sklidili potlesk diváků, leč bohužel tank se do ukázky pro poruchu nedostavil.

Samotná ukázka se skládala z ruského útoku na ustupující německé jednotky, který však byl přemožen protiútokem SS. Z 2hé strany však již na pomoc přijela americká armáda, která zlomila odpor i posledních fanatických němců. V ukázce bylo vidět množství bojové techniky i zbraní jako obrněný transportér OT 810, předělaný na tzv. Hakla, nákladní vůz Steyer, obojživelný Schwimwagen, množství sajdkár či naopak slavné vozy Jeep, Dodge či GMS u americké strany.

Ve večerních hodinách pro nás místní opět uspořádali zábavu, kde došlo k dalšímu bratření nejen mezi vojáky. Na akci se přišlo podívat cca. 2500 diváků. Příští rok jedeme určitě znovu.

Nadryby duben – 2008

blondi — Wed, 23 Jul 2008 20:48:54 +0000

Náš klub byl pozván pořádající 26th US pěší divizí k vystupování na této několikaleté tradiční akci nedaleko Plzně. Společně s Fallschirmjägry, jsme měli představovat ustupující jednotku v roce 1945, která narazila na partyzánský odpor v jedné české vesnici.

Zde se poté rozpoutal boj mezi partyzány a německými jednotkami, který poté vyvrcholil útokem americké 26. pěší, která Wehrmacht porazila a zajala. Součástí ukázky byly i kulisy několika domů či pěchotního bunkru zvaný řopík.

Přes nepříznivé deštivé počasí dokázaly mnozí uniformovaní účastníci zahrát pěkné divadelní výkony, které byly ohodnoceny diváckým potleskem po skončení akce. Náš klub našel nové kamarády nejen mezi FJ, ale hlavně i u americké 26.pěší, které tímto děkujeme za pozvání a velice vydařenou a pěknou akci!!!

Ardeny leden – 2008

blondi — Wed, 23 Jul 2008 17:30:33 +0000

Hned po Novém Roce jsme se společně s KVH West a Volksgrenadiery od Margomana zůčastnili této soukromé bojové akce. Počasí bylo opravdu ardenské, stejně jako výstroj a výzbroj všech zůčastněných. Taktéž prostředí ve kterém se bojovka odehrávala bylo úchvatné a zcela podtrhovala tuto akci.

Po několika kilometrech postupu jsme se přiblížili ke spojeneckým liniím. Naším prvním cílem bylo dobýt most přes menší řeku. Při počátečním přiblížení se na nás snesla sprška z automatických zbraní kde nechyběl ani kulomet. Naše družstvo bylo na pravé straně útoku a při zjištění, že se most nedá dobýt, bylo rozhodnuto řeku přebrodit trochu výše po proudu a obránce překvapit z boku. Po přebrodění a přiblížení k pozicím jsme zjistili, že se druhému družstvu z KG West podařilo po zadýmování most překročit a spojenci úspěšně vyklidili pozice. Pokračovali jsme dále.

Dopředu postupu byli nasazeni 2 příslušníci Skorzenyho 150. brigády, který převlečeni do uniforem US Army měli zmást nepřítele. Obránce jsme na postupu vytlačovali z jejich pozicí. Po několika kilometrech se nám podařilo zlikvidovat 2 anglické vojáky, který nám vlezli přímo před hlavně. Po krátké přestávce a přeskupení sil jsme vyrazili a svedli další těžký boj o železniční most. Naše ztráty byly hrozivé, ale dál jsme útočili.

V prudkém lesnatém svahu plným remízků jsme se dostali do křížové palby spojeneckých kulometů. Tím pro nás boj skončil neboť jsme měli fatální ztráty. S těžkými zraněními jsme sledovali ještě tuhý boj volksgrenadierů a kamarádů z KG West. Poté jsme byli odtransportováni do nedaleké příjemě zateplené hospůdky, kde jsme vyčkali příchodu ostatních bojovníků. Akcička pěkná, v krásném prostředí. Rádi se zůčastníme znovu!

Sepp Dietrich – SS Obergruppenführer und Generaloberst der Waffen SS

blondi — Mon, 11 Feb 2008 21:44:10 +0000

Základní data:

SS Obergruppenführer und Generaloberst der Waffen SS
Josef „Sepp“ Dietrich
Narozen:28. 5. 1892 v Hawangen
Zemřel: 21/22. 4. 1966 v Ludvigsburg

Data povýšení

SS-Sturmführer – 1. června 1928
SS-Sturmbannführer – 1. srpna 1928
SS-Standartenführer – 18. září 1929
SS-Oberführer – 10. říjen 1930
SS-Gruppenführer – 18. prosince 1931
SS-Obergruppenführer – 1. července 1934
SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS – 19. listopadu 1940
SS-Obergruppenführer und Panzergeneral der Waffen SS – červenec 1943
SS-Oberstgruppenführer und Panzer-Generaloberst der Waffen SS – 1. srpna 1944

Data vyznamenání

Železný kříž 2. třídy – 14. listopadu 1914
Rytířský kříž – 4. července 1940
Rytířský kříž s dubovými ratolestmi – 31.12.1941
Rytířský kříž s meči – 14.3.1943 (26. muž, kterému byly uděleny)
Rytířský kříž s brilianty – 5.8.1944 (16. muž, kterému byly uděleny)